Způsobů jak ušetřit za teplo je nepřeberné množství.

Některé nejeefektivnější způsoby jsme pro Vás představili v jiných sekcích našeho webu, především zde.

Vás ale nyní jistě zajímá, jak lze ušetřit za teplo jeho měřením...

Má-li být odpověď na tuto jednoduchou otázku pravdivá, musí být zároveň drsně pragmatická:

Ušetřit za teplo jeho měřením samo o sobě není možné!
Ano, je to tak! Měření samo o sobě nemůže žádnou úsporu přinést.

Ale pozor! Pokud dobře změříme, dostanou se nám do ruky cenné údaje, které nám mohou pomoci při hledání správných způsobů a cest k úsporám. A pokud měříme, po realizaci úsporných opatření následně máme nástroje k vyhodnocení dopadu úsporných opatření.


V případě bytových měřičů tepla nebo indikátorů topných nákladů do hry o energeické úspory vstupuje ještě další prvek a tím je lidský faktor (z hlediska metrologie se nejedná o měřidla, proto je nazýváme „indikátory“ a nikoliv „měřidly“). Tím lidským faktorem je psychologický aspekt vnímání činnosti takového měřidla nebo indikátoru.

Je to jednoduché, popíšeme vám jak to chodí v praxi, která se neustále opakuje: 

1. Provedeme instalaci měřidel nebo indikátorů na otopná tělesa
2. Během prvních dnů a týdnů po instalaci začnou uživatelům „naskakovat“ údaje o naměřené/indikované hodnotě spotřeby tepla.
3. Vlivem rozdílného chování uživatelů a rozdílné charakteristice jednotlivých těles a místností se velmi brzo začnou naměřené údaje mezi tělesy a především mezi jednotlivými byty vzájěmně odlišovat – rozcházet. A to je moment, kdy se většina uživatelů začne zamýšlet nad důvody těchto odlišností a nad způsoby, jak náměr u sebe v bytě snížit – tedy ušetřit za teplo.
4. To je také moment, kdy se uživatelé začnou zajímat o regulační prvky topení – přečtou si (konečně) návod na používání termostatických hlavic, termostatů a jiných regulací, začnou zavírat okna a kontrolovat míru úsporného chování ostatních členů rodiny.
5. Výsledek je tedy jasný a logický: pouhým změřením spotřeby se neušetřila ani koruna. Ale změnou chování uživatelů následně dojde k sekundárním úsporám v řádu statisticky až kolem 20%. A to je již úspora, která snad stojí za úvahu o instalaci indikátorů nebo měřidel tepla. Nebo ne?

A ještě jednu poznámku dovolte:

Vraťme se prosím k bodům 3. a 4. předchozího odstavce. Přečtěte si je prosím znovu. Pomůže Vám to pochopit jednu zásadní zákonitost.

Jakou?

Byť to na první pohled zní tak logicky, že snad to ani není nutné zdůrazňovat, tak přece opomíjíme jeden pohled: až v době, kdy uživatelé měří výdaje za teplo a jsou s nimi přímo konfrontováni, začínají se vážněji zajímat o možnosti úsporných opatření! Bohužel, je to skutečně tak. Leckdy až po instalaci měřidel nebo indikátorů se začne v objektu řešit ten prostý fakt, že uživatel nemá adekvátní možnost jak za teplo začít aktivněji šetřit svým chováním.

Důvod je jasný – v domě zatím není provedena regulace, takže možnosti uživatele jsou velmi omezené. Teprve nyní tedy se začínají zjišťovat závady a rezervy ve vytápění a začínají se podnikat první úsporná opatření.

Pokud si nejste jisti, rádi Vám pomůžeme pojmenovat energetické rezervy ve Vašem domě.
Kontaktujte nás, za první zjištění a návrh řešení nic neplatíte,
nabízíme vám je zcela zdarma!