| tepelná čerpadla |
| o čerpadlech země - voda |
úvodní stránka / tepelná čerpadla / vše o tepelných čerpadlech / o čerpadlech země - voda
Rychlá navigace
až si zde přečtete o čerpadlech země - voda, vyberte si co dalšího vás zajímá a pokračujte:
Tepelné čerpadlo země – voda odebírá nízkopotenciální energii z plastových potrubních kolektorů uložených v zemi a přeměňuje jí na využitelnou energii obsaženou ve vodě. Tento zemní kolektor může být uložen vertikálně – jako vrt, nebo horizontálně, jako plošný kolektor. Vrty jsou obvykle uložené v hloubkách až do 130m (nejčastěji hloubky kolem 80 až 130m), zatímco plošné kolektory cca 1,3 až 1,6 m pod povrchem terénu. Pro realizaci vrtů i plošných kolektorů jsou vždy velmi důležité místní geologické podmínky, které přímo ovlivňují schopnost přestupu tepla z okolní horniny do plastového potrubí. Potřebná délka / hloubka vrtu pro stejný objekt a stejné tepelné čerpadlo může být 120 m při ideálních geologických podmínkách (mnoho spodní vody v hornině v celé hloubce vrtu), anebo až 250 m v případě zhoršených geologických podmínek (nesoudržná a suchá hornina v celé délce vrtu, často na kopci...). Poddimenzování délky kolektoru - ať již svisle nebo vodorovně uloženého, znamená nedostatek energie pro tepelné čerpadlo. Tepelné čerpadlo pak je často nuceno spínat bivalentní zdroj (nejčastěji elektrokotel) a samozřejmě není možné dosáhnout deklarovaného topného faktoru ani úspory za teplo. Dalším následkem je nadměrné vychlazení okolí kolektoru (i promrzání), během několika let takovéhoto provozu může dojít k situaci, že vrt nebo kolektor vůbec není schopen zregenerovat (dostatečně načerpat opět zemní teplo až k plastovému potrubí) a tepelné čerpadlo následně přestává fungovat a běží pouze bivalentní zdroj - např. elektrokotel.
V případě vrtu se využívá geotermální energie země.
Plošný kolektor je v podstatě obdobou solárního panelu – teplo odebrané ze země je z veliké části teplo zemského povrchu, naakumulované v letních měsících ze slunečního záření. Z tohoto důvodu není příliš vhodné situovat zemní kolektor na trvale zastíněné plochy nebo na plochy siuované na severních svazích s nedostatkem slunečního svitu.
Charakteristické vlastnosti tepelných čerpadel s plošným kolektorem
Rychlá navigace
až si zde přečtete o čerpadlech země - voda, vyberte si co dalšího vás zajímá a pokračujte:
Tepelné čerpadlo země – voda odebírá nízkopotenciální energii z plastových potrubních kolektorů uložených v zemi a přeměňuje jí na využitelnou energii obsaženou ve vodě. Tento zemní kolektor může být uložen vertikálně – jako vrt, nebo horizontálně, jako plošný kolektor. Vrty jsou obvykle uložené v hloubkách až do 130m (nejčastěji hloubky kolem 80 až 130m), zatímco plošné kolektory cca 1,3 až 1,6 m pod povrchem terénu. Pro realizaci vrtů i plošných kolektorů jsou vždy velmi důležité místní geologické podmínky, které přímo ovlivňují schopnost přestupu tepla z okolní horniny do plastového potrubí. Potřebná délka / hloubka vrtu pro stejný objekt a stejné tepelné čerpadlo může být 120 m při ideálních geologických podmínkách (mnoho spodní vody v hornině v celé hloubce vrtu), anebo až 250 m v případě zhoršených geologických podmínek (nesoudržná a suchá hornina v celé délce vrtu, často na kopci...). Poddimenzování délky kolektoru - ať již svisle nebo vodorovně uloženého, znamená nedostatek energie pro tepelné čerpadlo. Tepelné čerpadlo pak je často nuceno spínat bivalentní zdroj (nejčastěji elektrokotel) a samozřejmě není možné dosáhnout deklarovaného topného faktoru ani úspory za teplo. Dalším následkem je nadměrné vychlazení okolí kolektoru (i promrzání), během několika let takovéhoto provozu může dojít k situaci, že vrt nebo kolektor vůbec není schopen zregenerovat (dostatečně načerpat opět zemní teplo až k plastovému potrubí) a tepelné čerpadlo následně přestává fungovat a běží pouze bivalentní zdroj - např. elektrokotel.
V případě vrtu se využívá geotermální energie země.
Plošný kolektor je v podstatě obdobou solárního panelu – teplo odebrané ze země je z veliké části teplo zemského povrchu, naakumulované v letních měsících ze slunečního záření. Z tohoto důvodu není příliš vhodné situovat zemní kolektor na trvale zastíněné plochy nebo na plochy siuované na severních svazích s nedostatkem slunečního svitu.
Charakteristické vlastnosti tepelných čerpadel s plošným kolektorem
- jsou za ideálních podmínek při vysokém efektu vždy o trochu levnějším řešením než vrty a dosahují pak rychlejší návratnosti než vrty
- ve srovnání s čerpadly vzduch-voda jsou investičně dražší
- poněkud problematické je jejich použití v místech s trvalým nedostatkem slunečního svitu v letním období, kdy se do země v daném místě naakumuluje méně energie ze slunce než kolik je potřeba k tzv. regeneraci kolektoru – např. na severní straně prudkých kopců apod.
- vhodné je umístění plošných kolektorů pod dno vodních ploch s dostatečnou hloubkou vody
- nevýhodou je potřeba relativně velké plochy na položení potrubí – při nesprávném návrhu a podcenění plochy může dojít k podchlazování horniny a dokonce i k promrzání.
- pro nízkoenergetické budovy lze obecně použít orientační pravidlo: plocha zemního kolektoru bude cca 3 x větší, než je plocha vytápěná tepelným čerpadlem. U energeticky náročnějších budov a v místech s méně příznivým geologickým podkladem potřeba plochy stoupá.
- obecně je však čerpadlo s povrchovým kolektorem velmi vhodné a ekonomické řešení především z dlouhodobého hlediska
Charakteristické vlastnosti tepelných čerpadel s vrty
- díky ceně vrtu nebo povrchového kolektoru relativně nejvyšší cena realizace ve srovnání se zemním kolektorem nebo provedením vzduch-voda (částečně kompenzovaná nižší cenou strojů než u čerpadel vzduch-voda)
- někdy složitá jednání na úřadech, protože vrty územnímu a vodoprávnímu řízení.
- výhodou je téměř konstatní teplota na primární straně systému po celý rok a stabilita provozních podmínek – to i ve srovnání se zemními kolektory
- tepelná čerpadla s vrty dosahují obecně vyšších topných faktorů v zimním období a nižších topných faktorů v přechodném a letním období (při ohřevu teplé vody má tedy v tomto časovém období výhodnější podmínky systém vzduch.voda)
- průměrný roční topný faktor u systémů s ohřevem teplé vody, je tedy jen o málo vyšší než u kvalitních tepelných čerpadel vzduch-voda
- u nízkoenergetických menších domů (ztráty do 5-6 kW) s vyšším počtem celoročně bydlících osob (4 a více) je zpravidla výhodnější použití systému vzduch-voda než vrtů. Je to dáno tím, že relativně málo energie je třeba v zimním období kdy je topný faktor nejpříznivější (relativně málo na vytápění, něco na ohřev vody) a naopak relativně mnoho energie se odevzdá během letního a přechodného období – když je topný faktor podstatně horší než u čerpadel vzduch-voda (na vytápění málo, na ohřev vody relativně mnoho). Návratnost je pak tedy paradoxně delší, než u systémů vzduch - voda.
- realizace s vrty je nejvhodnější pro potřebu spíše vyšších výkonů ( od 10 kW, resp. 15 kW výše)
- realizace s vrty je vhodnou finanční investicí do budoucnosti, protože v porovnání se systémy vzduch-voda má sice pomalejší návratnost, avšak z dlouhodobého hlediska vyšší finanční výtěžnost.
- vrty i plošné kolektory jsou vhodné jak pro novostavby, tak pro rekonstrukce.
Co můžete dále požadovat s tepelným čerpadlem:
Rychlá navigace
vyberte si co vás zajímá a pokračujte:
- ověříme vhodnost použitého tepelného čerpadla pro vaší soustavu s otopnými tělesy
- upravíme stávající systém s radiátory pro provoz s tepelným čerpadlem
- navrhneme a instalujeme podlahové vytápění
- navrhneme stěnové nebo stropní vytápění i chlazení
- optimálně vyřešíme kombinaci čerpadla se solárkem, plynovým kotlem nebo kotlem na tuhá paliva
- dodáme a oživíme ekvitermní regulaci a regulaci ohřevu teplé vody.
- dodáme a oživíme zónovou regulaci pomocí bezdrátově ovládaných elektronických termostatických hlavic
- zhotovíme dálkové ovládání a monitoring pro vaše nové tepelné čerpadlo nebo celý topný systém – GSM, internet
Rychlá navigace
vyberte si co vás zajímá a pokračujte:
|
Uvažujete o pořízení tepelného čerpadla?
Chcete ušetřit za teplo až 75%?
Neváhejte a pošlete nám poptávku. |